Lidé si s příchodem Nového roku vždy něco přejí, tzv. Novoroční předsevzetí. Přejí si zdraví, štěstí, lásku, peníze, více cestovat, … A s novým časovým milníkem přicházejí také předsevzetí. Velmi často související se zlepšením kvality svého života, upgradem svého zevnějšku, změnou životního stylu. Prostě se změnou.
Lidé (a zejména ženy, i když i to se v posledních letech už spíše vyrovnává s muži) jsou plní pochybností, mají pocit nedokonalosti a celoživotně usilují o docílení jakéhosi imaginárního “všeobecně chtěného” ideálu krásy a zdraví. A chtějí to HNED.
Sedavý způsob života
Hýbat se je od pravěku přirozené. Naši předkové byli od svítání do soumraku v pohybu- lovili, utíkali před nebezpečím, hledali a stavěli obydlí, putovali, seli a sklízeli. Dnešní člověk ráno vstane z postele, sedne ke snídani, pak sedne do auta, pak sedne v kanclu k počítači, pak sedne k obědu, pak sedne zase do auta a maximálně tak nakoupí a udělá večeři a zase sedne k televizi. (Ano, ne všechny profese mají sedavé zaměstnání- že pošťáci, no platí, že lidstvo se hýbe čím dál méně) Jen v mé předešlé větě se objevilo slovo “sedne” 6x. A to je alarm!
Chápu všechna novoroční předsevzetí typu- více se hýbat, více sportovat, zhubnout, běhat, cvičit, chodit do posilovny, jíst zdravě, nejíst sladkosti. atd… Při výše zmíněném sezení everywhere je to pochopitelné a chvályhodné, že se člověk rozhodne hýbat. Díky bohu za to!
Pozitivní vliv pohybu na lidský mozek
Být hubená a vysportovaná osoba je samozřejmě úžasné. A ne proto, že je to hezké na pohled, ale proto, že jak se odpradávna říká: ve zdravém těle zdravý duch.
Pohyb má mraky pozitivních dopadů na naše zdraví a to nejen fyzické, ale i psychické. Nemusím sem vůbec psát dlouhý výčet všech pozitiv. Procházka v přírodě ti vyčistí hlavu a ubere na depresivních pocitech. Proběhnutí aspoň 4x týdně zvýší kondici, kapacitu plic, ubere nějaká ty kila. Posilování ti dodá svaly, které spotřebovávají přijatou energii a zpevní se ti tělo, atd.
ALE !
Mám k tomu několik poznatků.
Jak si správně předsevzít?
Kdo sedí na zadku celoživotně, případně se naposledy hýbal na základce v tělocviku by měl tuto skutečnost vzít v potaz. Je holý nesmysl se o Vánocích rozhodnout, že od nového roku zhubnu všech svých 30 kilo nadváhy a stihnu to do Velikonoc. Je nesmysl si v tom listu novoročních předsevzetí červeně vyznačit, že v září uběhnu půlmaraton. Mysli na to, že drastické metody způsobují tělesné i duševní obtíže a zohledni to při svém novoročním předsevzetí. To je historií potvrzeno. Nic, co kdo chtěl dosáhnout drasticky, se mu nepovedlo, spíše dost pohořel. (Víme, třeba takový Adolf, že. Ale to je z jiného soudku:-)))
Chci zhubnout a být fit- HNED!
Pokud chceš zhubnout a dostat se do kondice, zkus se zamyslet. Co kdyby se tvé myšlenky ubíraly dlouhodobou cestou? Ano, já vím, všichni chceme všechno hned. A jak to pak dopadá? Říká se tomu JOJO. (Však víš)
Významná neurovědkyně Dr. Tara Swart (úžasná kniha ZDROJ- doporučuji) říká, že by si lidé měli dávat dlouhodobá předsevzetí, dlouhodobé plány na změnu. A postupně krok po kroku se díky návykům snažit dosahovat tohoto předsevzetí. Je to účinnější cesta k celkové a hlavně trvalé změně. Protože když si dáme krátkodobý cíl, snažíme se ho co nejrychleji splnit. A když máme splněno? Tak co potom? Potom už nemusíme nic dělat. Nevrátíme se náhodou k původním zlozvykům? (JOJO)
Dát si místo “zhubnu 30 kilo” předsevzetí, že můj životní styl bude v příštích letech zahrnovat pravidelný pohyb a více zeleniny mi přijde víc fér ke svému tělu i ke své psychice, která pak nebude smutná z nezdaru. A pravidelným pohybem nemusí hned nutně být 4x týdně hodina ve fitku.
“Budu jíst už jenom lowcard, keto, paleo, raw…” je taky dost drastické, když jsi byl/a zvyklá na bílý rohlík se salámem a kolu s chipsama. Zkus postupně ubírat na pečivu, pomalinku přidávej ke každému jídlu kousek zeleniny, zasytí tě a nebudeš ládovat jen prázdné kalorie. Vem si jabko, když máš na něco chuť.
Výživoví poradci nejsou zas tak mimo
A nebo si nech poradit odborníkem. Oni v dnešní době nejsou už takoví šarlatáni, kteří ti sestaví jídelníček ze surovin u kterých neumíš přečíst ani název a vezmou si za to nehorázné prachy. Správní výživoví poradci či nutriční terapeuti a specialisti s tebou proberou co jíš a jak a pomůžou ti vybrat z tvého jídelníčku ty prospěšné potraviny a taky vyloučí ty neprospěšné. To stojí za to. Mluvím z vlastní zkušenosti.
Místo “uběhnu každý den 2 kilometry” můžeš zkusit “každý den poběžím 2 minuty a pak 2 minuty půjdu a zopakuju to třeba 3x”. A když mi to první týden půjde, tak zkusím 3 minuty běhu a 3 minuty chůze. Dávkuj si ten pohyb postupně a pomalu. Krok po kroku.
Neběháš? Nemáš na to kolena nebo tě to prostě nebaví? Nevadí! Jdi. Každý den 30 minut. To není zas takový zápřah na tvůj nabitý pracovní a rodinný život. A postupně zrychluj, občas si popoběhni, naber trochu více vzduchu do plic, okyslič si pořádně mozek. Pozvi k procházce kamarádku. Můžete si dát takové “kafe v přírodě” a spojit příjemné s užitečným. Navíc, když jdeš s někým, máš větší motivaci opravdu jít a neoperuješ s myšlenkou, že se ti nechce.
Mikrozměnou k novým návykům
Vypěstuj si pravidelnými mikrozměnami svého chování návyk. Najednou zjistíš, že spousty úkonů děláš automaticky (pokud chceš o této metodě vědět víc, doporučuji vřele knihu Atomové návyky od Jamese Cleara). Vaříš si kafe? Než ti nateče do hrnku z kávovaru (můj oblíbený) černý mok, udělej třeba 10 dřepů. Že to je v práci nevhodné? Oukej, procházíš budovou z oddělení do oddělení? Tak jdi rychleji. Neprocházíš? Nevadí, místo dovozu jídla až pod nos si pro něj dojdi.
Nestíháš? Ale no tak. Když ti to trošku přeložím, tak vlastně říkáš:
Nemám čas na sebe na pohyb na sport na procházku ani na kosmetiku ani se pořádně nemám čas najíst, nemůžu cvičit, musím se starat o rodinu, musím dokončit projekt, musím s dětmi na kroužky, musím nakoupit…. Ano, to všechno je důležité v životě lidském.
ALE!
Dnes nemáš čas se pořádně najíst, za 30 let budeš chtít jíst, ale tvé vnitřnosti nebudou potravu schopny zpracovat v důsledku tvé nezodpovědnosti v mládí.
Dnes nemáš čas se pohnout, ale tvé klouby a svaly tě nechají ve štychu v šedesáti, když budeš chtít chodit. Ony nebudou pevné z ničeho nic.
Dnes nemáš čas na procházku, aby sis vyčistil/a hlavu, ale za 5 let nebudeš schopen/na vstát z postele díky syndromu vyhoření…
A dalších milion výmluv dnes ti může docela zavařit v budoucnu.
To je jako s penzijním spořením. Taky si ho lidé zakládají ve dvaceti, protože myslí na zajištění v sedmdesáti.
Tento článek není o tom, co a jak dělat a že máš myslet na budoucnost, já nejsem tvůj rodič :-P. Je o tom co a hlavně jak si předsevzít.
Moje rada z vlastní zkušenosti zní: dej si klidně 30 novoročních předsevzetí. Dej si desítky malinkých mikrokrůčků, které ti pravidelným opakováním způsobí automatizmy v hlavě. Dej si dlouhodobý cíl- být fit i v šedesáti i v sedmdesáti. A za tímto cílem jdi. Nehubni drastickou dietou a neběhej/necvič za hranicí svých možností. Buď zodpovědným pečovatelem o sebe sama a tvé tělo ti to v budoucnu oplatí.
Sport na Instagramu
A ještě něco – nemusíš nutně jít s dobou instagramovou. Tím myslím: každým rokem jsou různé instatrendy ve sportech, jednou je to běhání na pásu ve fitku, pak je to trail, potom inline, otužování, turistika, paddleboard a mnoho dalších. A opravdu si nemusíš zvolit nejnovější trendy sport abys měl/a dobré fotky na instáč. Pokud tě bude bavit, paráda, ale pokud se budeš u toho trápit a půjdeš na krev, vykašli se na to. Zvol pohyb, který tvé tělo zvládne a se kterým bude v pohodě. (Například takový nordic walking je trendy, stačí mrknout do Polska či Německa nebo do Ruska, je toho plný instáč všude. Nordic aspiruje na virální sport :-)). No dobře, dost bylo reklamy).
Někdy je snadnější cesta ta nejlepší
Moje nejlepší kamarádka Hanka jednou řekla: “Nekdy je snadnější cesta ta nejlepší” . A není nutno se nad tím hluboce zamýšlet. Je to prostě pravda.
Přeju ti to správné novoroční předsevzetí
Přeju ti, aby se tvá novoroční předsevzetí plnila díky tvé vůli a postupně, pomalu, dlouhodobě. Přeji ti, aby tvá hlava pochopila, že jen tím, co děláš teď můžeš ovlivnit jak ti bude potom. A přeji ti spousty krásných kilometrů na procházkách, v přírodě, na výletech a v pohybu.
Krásné nové desetiletí!
(rok je totiž krátkodobý :-P)
Anička
PS: Pokud chceš se sebou začít něco dělat, ZAČNI ZDE
